a 8-a legislatură Jaromír KOHLÍČEK

Nástroj pro propojení Evropy (CEF) má za úkol propojit zásadní infrastrukturu všech regionů EU v odvětví dopravy, telekomunikací a energetiky. Pokud má fungovat jednotný trh, tak jak předpokládá Lisabonská smlouva, musí být zajištěno toto propojení v reálném čase. Mobilita bez smrtelných obětí a emisí je hezkým ideálem, ale je vyloučeno, že by se v plánovacím období 2021–2027 povedlo, byť s pomocí částky přesahující 42 miliard EUR, tohoto cíle dosáhnout. Mimochodem, dosud se nepodařilo všeobecně zavést ani eCall, ani pravidelné přezkušování všech řidičů motorových vozidel. Právě tato dvě opatření by mohla přinést spolu se systémem doškolování největší zlom v počtu smrtelných úrazů na pozemních komunikacích. Přechod EU k inteligentní, udržitelné, inkluzivní, bezpečné a zabezpečené mobilitě je hezkým cílem. I zpráva uvádí vedle všech optimistických tvrzení, že zásadní podmínkou je dokončení sítí TEN-T koridorů. To ovšem připadá v úvahu až v roce 2050. V roce 2030 se po dokončení strategické páteřní sítě TEN-T předpokládá vedle vytvoření 7,5 miliónu pracovních míst i zvýšení HDP v tomto roce o 1,6 %. Napříč EU je však i nezbytné zřídit dobíjecí infrastrukturu a infrastrukturu pro vodíkové hospodářství, což není zmíněno. Přes jmenované nedostatky zprávu doporučuji k přijetí, vyjma části podporující armádní projekty.

Technologická změna a zvýšení bezpečnosti dopravních prostředků je již řadu let hlavním směrem uvažování expertů zabývajících se silniční dopravou. Zvyšují se požadavky na infrastrukturu, zlepšují se bezpečnostní prvky jednotlivých vozidel. V prosinci 2016 byla zveřejněna zpráva Komise, přičemž pracovní dokument připojený k této zprávě předpokládá 19 možných regulačních opatření, která mají být účinná pro další snížení počtu dopravních nehod a jejich obětí. Veškeré toto snažení se soustřeďuje na zlepšení vztahu infrastruktury a zvýšení bezpečnosti vozidla, přesto statistiky jednoznačně říkají, že většina nehod je zaviněna člověkem – účastníkem silničního provozu. Tedy řidičem, cyklistou nebo chodcem. Některá opatření směřují k částečné eliminaci tohoto rizikového faktoru. Jedná se o automatické inteligentní systémy, které při instalaci ve vozidlech eliminují možné chyby řidiče. Technologický rozvoj infrastruktury ve spojení s vyspělými bezpečnostními prvky vozidel mohou do značné míry vyloučit většinu vážných nehod. Digitalizace, dekarbonizace a další inovativní cíle se vesměs týkají techniky. Ani tato zpráva se nesnaží provést základní průlom, kterým by bylo pravidelné proškolování a přezkušování řidičů. Přes tento nedostatek považuji zprávu za užitečnou a doporučuji její schválení.

Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem je ve své podobě zcela dostačující pro původně uvažované účely. Protože zejména baltské státy, ale i někteří další politici EU považují za nutné znemožnit volný obchod se zemním plynem, a to pod vtipnou záminkou přílišné závislosti na jednom dodavateli, byla připravena ve zrychleném režimu tato změna původního jinak zcela srozumitelného a funkčního textu. Plynovod, který propojuje členské státy s třetími zeměmi, se stává objektem této směrnice. Veškeré změny, které z této teze vyplývají, mají za úkol umožnit vliv Komise na bilaterální dohody v oblasti dodávek plynu. I přes úsilí o urychlení přijetí změn dané směrnice se nepodařilo zastavit dnes rozjetý projekt, proto přichází tato změna v době, kdy její uplatnění nastávající plynová vedení – i to které, je ve výstavbě –, bude možné označit za retroaktivitu. Je zajímavé, že terminály pro zkapalněný plyn se ani ta původní, ani tato zpráva nikterak nezabývá. Zdá se, že u těchto zařízení zatím žádné problémy nenastaly, konec konců dodávky zkapalněného plynu do EU jsou řádově nižší než import zajišťovaný plynovody. S touto technickou novelou nejsou spojeny, kromě politických diskuzí, žádné otázky, a proto je možno ji přijmout.